2016-05-11

Thae Naptel: Zpověď

V říši sté, slova pusté, království šestém žil jsem já mladý Kanak, jméno mé z dob dávných pocházelo, od zlata se odvozovalo až k Naptelům své kořeny táhlo do dob, kdy První na světě ještě mezi lidmi byli, aby cestu duším ukázali.

Byl jsem jedním z mnoha, žil jsem téměř v centru města, byť na okraji dění a bez zájmu těch mocných shora, ale dost blízko abych vše v tichosti sledoval, ve svém světě, své milované Iuliomontsi, zrodil se mi myšlenkový základ, ta touha po pravdě, kterou nikdy nepřestal jsem hledat, to dík čemu jsem až na okraj poznání došel, své památné setkání, s pravdou, s pravdou bez odříkání.

Začněme od začátku, toho dne vysvitlo slunce časně, byť brzy z rána ještě šero bylo, nebo alespoň tak mi to v paměti utkvělo. Vidím to jako včera, paprsky slunce, jdoucí přes střechy, okna. Po ulici lemované stromy, přes klid a ticho, té kamenné story. Klidný dech měl jsem tehdy, netucha co potká mě v tom dni. Přál bych si být stejně klidný jako toho rána, nevěda nic a jen si tak žít...

... jenže

představte si, že znáte pravdu... nevěda otázky, znáte odpovědi... nepotřebujete vysvětlit vy vše již dávno víte, jen potřebujete impulz kdy zjistíte, že to již dávno všechno víte... jak jen jak to vysvětliti? To je tak, když z přehršle dat a údajů, majících zastřít skutečný stav věcí, tu na rohu řváči, tamhle jiní tlampači... všichni tihle váleční štváči přesvědčují ostatní o svých pravdáých nevšedních... ale jak kazatel přesvědčí že svou pravdu má? U davu neslyšícím, davu přejímajícím, jen hledajícícm co mají opakovat toť lehké jest... ale co když duše čistá, mysl otevřená cítí tedy ví... ví že něco ví, jen neví co ví... tedy i ví že neví ale vzpomenout si musí a tak jen kolem sebe hledí, hledá impulzy, hledá náznaky, kde ta pravda může být a pak přijde osvícení.

Osvícení ne jak z budhistické bajky, spíš jen světélko v hlavě: "hele, zrovna tohle by mohlo být to co si už dávno myslíš" a tak člověk jde a zkoumá, přemýšlí a když cítí a ví, ten vnitřní pocit, takové to hrudníkové svědění... tak i něco zví... že ono stačí naslouchat, stačí se zastavit a stát... svůj vnitřní hlas poslouchat a pak již ne si myslet, ale vědět, že to či ono je tak a tak...

asi jsem vám toho moc neřekl, ale snad pro mnohé řekl jsem až dost, napíši své zápisky... a popřeji dobrou noc


Kategorie

Počet zobrazení stránky

Jaromir Kanak. Používá technologii služby Blogger.

© VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA 2017

Návštěvník těchto stránek(www.jaromirkanak.com) je oprávněn bezplatně konzumovat veškerý zobrazovaný obsah, jakékoli kopírování či komerční užívání obsahu je zakázáno. (chcete-li obsah sdílet můžete kopírováním přímého linku na danou stránku)